Drážďany, Německo
Osoba, které všichni říkali [jméno], odchází do důchodu
Drážďany, Německo
Osoba, které všichni říkali [jméno], odchází do důchodu
Karlheinz Quick odchází do důchodu po téměř 50 letech v průmyslovém stavebnictví a třech desetiletích práce pro společnost Exyte v drážďanských závodech na výrobu polovodičů. Kolegové se tak loučí s osobností, která se stala součástí průmyslové historie tohoto regionu. Od počátků výroby polovodičů v Drážďanech až po výstavbu a rozšíření rozsáhlého areálu polovodičových továren byl právě on tím, na koho se lidé obraceli, když bylo zapotřebí zdravého úsudku a praktického řešení.
„Je nemožné slovy vyjádřit, jak hluboké znalosti a jak výjimečná osobnost dnes odpoledne projde bránou č. 1,“ řekl Michael Oehme, vedoucí instalace návrhářských nástrojů ve společnosti Exyte v GlobalFoundries, o svém dlouholetém kolegovi Karlheinzovi Quickovi a vystihl tak pocity mnoha lidí v ten den, který byl Karlheinzovým posledním pracovním dnem. Jeho odchod ze společnosti Exyte a z tohoto pracoviště není pouhým odchodem kolegy do důchodu. Znamená to rozloučení s někým, kdo nejen doprovázel tři desetiletí historie polovodičů v Drážďanech, ale v rozhodujících okamžicích ji i pomáhal utvářet.
Ve společnosti Exyte, a předtím v M+W Zander, jedné z předchůdkyň společnosti Exyte, byl Karlheinz mnohem více než jen zkušeným odborníkem. Jeho technický úsudek měl velkou váhu, protože vycházel z desítek let zkušeností, technické preciznosti a mimořádně jasného pochopení reálných podmínek na místě. Nejednou byl narychlo vyslán na místa projektů po celém světě, když bylo třeba posoudit složité situace, otevřeně řešit problémy a nasměrovat projekty zpět správným směrem, ale vždy se vracel do Drážďan. Lidé na něm oceňovali nejen jeho znalosti, ale také jeho přístup: Karlheinz říkal to, co bylo třeba – upřímně, přímo a konstruktivně. Právě tato otevřenost z něj udělala hlas, kterému lidé naslouchali, a to i na nejvyšších úrovních společnosti.
Z Dortmundu do Drážďan
Karlheinz – jehož celé křestní jméno je vlastně Karl-Heinrich – pochází z Dortmundu, vystudoval strojírenství a svou kariéru zahájil na konci 80. let v oblasti výstavby továren a čistých prostor. Než se Drážďany staly centrem jeho profesního života, zavedla ho jeho práce do Nizozemska, Itálie, Izraele, Spojených států a na Tchaj-wan, kde se podílel na výstavbě závodu TSMC Fab 1. Krátce po sjednocení Německa přišel do Drážďan jako inženýr pro propojovací práce v dceřiné společnosti M+W Zander. V září 1997 nastoupil do dnešní továrny GlobalFoundries na Wilschdorfer Landstraße, která tehdy ještě patřila společnosti AMD. Byl tam od samého začátku, nainstaloval první zařízení a během následujících 30 let se stal klíčovou osobností v závodě, který se sám stal symbolem technologického rozmachu Saska.Ve společnosti Exyte, a předtím v M+W Zander, jedné z předchůdkyň společnosti Exyte, byl Karlheinz mnohem více než jen zkušeným odborníkem. Jeho technický úsudek měl velkou váhu, protože vycházel z desítek let zkušeností, technické preciznosti a mimořádně jasného pochopení reálných podmínek na místě. Nejednou byl narychlo vyslán na místa projektů po celém světě, když bylo třeba posoudit složité situace, otevřeně řešit problémy a nasměrovat projekty zpět správným směrem, ale vždy se vracel do Drážďan. Lidé na něm oceňovali nejen jeho znalosti, ale také jeho přístup: Karlheinz říkal to, co bylo třeba – upřímně, přímo a konstruktivně. Právě tato otevřenost z něj udělala hlas, kterému lidé naslouchali, a to i na nejvyšších úrovních společnosti.
Karlheinz Quick s jedním ze svých rozloučkových dárků – 200mm destičkou z počátků výroby v továrně.
Ten, komu všichni volali, odchází
Během jeho rozloučení se stále dokola vracela jedna otázka: „Komu máme od zítřka volat?“ To, co se na první pohled může jevit jako vtip, velmi přesně vystihuje roli, kterou Karlheinz po desetiletí zastával. Byl kontaktní osobou, řešitelem problémů, zprostředkovatelem – a pro mnohé také tím, komu se volalo, když na tom opravdu záleželo.V jeho poslední den kolovaly nesčetné anekdoty: o opravách dokončených rychleji, než kdokoli očekával, o náhradních dílech zajištěných za dvě hodiny místo tří týdnů a o situacích, v nichž se zdánlivě nemožné nějakým způsobem proměnilo v řešení. „V 90. letech tu v Drážďanech panovala opravdová atmosféra optimismu. Mnoho mezinárodních odborníků se setkalo s motivací místních lidí. Společně jsme se museli učit a vybudovali jsme síť, v níž si lidé byli ochotni navzájem pomáhat i o 30 let později.“
Uznání i mimo Exyte
Díky kombinaci ochoty pomoci, zkušeností, technického porozumění a téměř legendárního instinktu pro témata, která zaujmou, si Karlheinz vysloužil respekt daleko za hranicemi svého vlastního týmu. Rozsah jeho významu na straně zákazníků se obzvláště jasně projevil v jeho poslední pracovní den: zástupci společnosti GlobalFoundries mu jako projev vděčnosti předali dva wafery – pozlacený 300mm wafer s osobním věnováním a 200mm wafer AMD Athlon z počátků výroby. Jednalo se o dary se symbolickou hodnotou: představovaly nejen osobní uznání, ale také společnou historii, na jejímž psaní se Karlheinz po celá desetiletí podílel.Alexander Kirstan, ředitel oddělení CPM ve společnosti GlobalFoundries, si rovněž dal záležet na tom, aby se s Karlheinzem rozloučil osobními slovy: „Budeš nám chybět, a to nejen jako odborník, ale především jako člověk.“
A tak Karlheinz naposledy usedl v kantýně se svými nejbližšími kolegy, vypil poslední čokoládové mléko a upřel pohled do budoucnosti. „Odcházím s jedním smějícím se okem a jedním plačícím okem. Byl to tady nádherný čas a opravdu jsem si ho užil,“ řekl Karlheinz, když bilancoval uplynulých 30 let v Drážďanech a téměř 50 let v průmyslovém stavebnictví. Je to tedy opravdu konec? Poté, co již třikrát odložil odchod do důchodu, si je Karlheinz nyní zcela jistý, že se nevrátí, jakkoli by si to jeho kolegové přáli. Mají však jeho soukromé telefonní číslo – pro případ nouze.